|
|
Čistící účinnosti netradičních filtračních materiálů
Fialová, Tereza ; Hynánková,, Eva (oponent) ; Kriška-Dunajský, Michal (vedoucí práce)
Kořenové čistírny odpadních vod a zemní filtry jsou zařízení, používající pro čištění odpadních vod filtrační materiál, který je ve většině případů tvořen přirozeným říčním štěrkem, hrubým pískem, popřípadě drceným kamenivem. Diplomová práce se zabývá výzkumem čistící účinnosti netradičních filtračních materiálů, resp. testováním zatížením reálnou odpadní vodou ve filtrační koloně, které prokáže jejich možnost použití, jako alternativního média, které zajistí lepší čistící účinek. Pro výzkumné práce byly použity materiály z metalurgického průmyslu: jemná struska a hrubá struska 8-16 mm, dále materiály přírodního charakteru: zeolit, keramzit a materiál z plastu: PUR-pěna. Také byly testované tradiční materiály jemný štěrk a hrubý štěrk, pro srovnání čistících účinností. Materiály byly testovány jak po hydraulické stránce, tak z hlediska čistící účinnosti. Z hydraulických parametrů se jedná o pórovitost a hydraulickou vodivost, dále se stanovovaly nerozpuštěné látky, turbidita a oxidačně-redukční potenciál, jak na přítoku, tak odtoku z filtračních kolon. Akreditovaná laboratoř stanovila dále u přítoku a odtoku z filtračních kolon BSK5, CHSKCr, celkový fosfor, celkový dusík, dusitany, dusičnany, amoniak a rozpuštěný kyslík. Vyhodnocením výsledků z měření se určí, které materiály jsou vhodné pro aplikaci v kořenových čistírnách a zemních filtrech a které ne. Dále byla tato filtrační kolona modelována v programu HYDRUS a výsledek byl srovnán s reálnými výsledky.
|
|
|
Studium vlivu plazmatem aktivované vody na půdní mikroorganismy
Lungová, Tereza ; Šimečková,, Jana (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá účinky plazmatem aktivované vody na mikroorganismy nacházející se ve vzorku hnědozemě. Teoretická část je rozdělena do dvou částí. První část se zaměřuje na rozbor půdy a mikroorganismů v ní žijících. Druhá část se zabývá obecnými vlastnostmi plazmatu a vznikem plazmatem aktivované vody. V experimentální části této práce byla plazmatem aktivovaná voda aplikována na výluh půdních mikroorganismů a současně přímo na vybraný vzorek půdy v různých koncentracích. Následně byl pozorován vliv na životaschopnost půdních mikroorganismů. Na základě výsledků z praktické části bylo zjištěno, že plazmatem aktivovaná voda nemá na půdní mikroorganismy výrazně pozitivní ani negativní vliv. Z tohoto důvodu bude nutné se při dalším výzkumu zaměřit na konkrétní typy mikroorganismů.
|
|
|
Optimalizace metod hodnocení fosfátovacích lázní
Brzuchańská, Anna ; Trčka, Josef (oponent) ; Zmrzlý, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá technologii fosfatizace oceli. V teoretické části jsou nejprve shrnuty poznatky z oboru konvenčního fosfatizačního procesu, kde jsou předloženy i příklady přípravy povrchu oceli před samotným fosfátováním. V následující kapitole je rozvinuta problematika moderní metody fosfatizačního procesu, elektrolytického fosfátování. Tato kapitola pojednává o principech a charakteristice této metody. Následuje shrnutí a srovnání všech ekonomických a ekologických pozitiv elektrolytického fosfátování oproti konvenčním metodám vylučování fosforečnanů. V experimentální části je nejprve uveden popis nynějšího stavu analýzy fosfatizační lázně pro elektrolytické fosfátování ocelového drátu. Cílem experimentální části je nalezení analytické metody proveditelné v provozních podmínkách fosfatizační linky. V další kapitole jsou popsány všechny provedené analytické metody – měření hustoty, indexu lomu, vodivosti, redoxního potenciálu, pH, turbidimetrie a stanovení obsahu síranů, železa a fosforečnanů. Vyvrcholením práce je diskuze všech provedených metod v souvislosti s praktickým využitím v provozních podmínkách fosfatizační linky a konkrétní návrh vybraných analytických metod.
|
|
|
Sledování vybraných parametrů čistírenského kalu
Hirschová, Linda
Tato práce se zabývá hodnocením a charakteristikou parametrů kalu významných pro proces sušení a následné energetické využití. Hlavními sledovanými parametry jsou sušina kalu, obsah spalitelných látek, spalné teplo u primárního, zahuštěného a odvodněného kalu. Okrajově se práce zabývá i hodnocením pH, konduktivity a oxidačně- redukčního potenciálu. Stěžejní je zejména charakteristika odvodněného kalu, který vstupuje do procesu sušení. Sušina odvodněného kalu se pohybovala v rozmezí od 13,5 do 25,7 hm. %. Naměřené hodnoty spalného tepla odvodněného kalu se pohybovali v rozmezí od 10,2 do 17,9 MJ∙kg-1, při vyhodnocení byla pozorována závislost mezi obsahem spalitelných látek a spalným teplem. V hodnocení sledovaných parametrů je zohledněn vliv zastoupení technologie zahuštění (gravitační, stojní) a stabilizace (aerobní, anaerobní) kalu. Část práce se zabývá statistickým vyhodnocením vlivu sezónnosti na sledované parametry kalu.
|
|
|
Studium vlivu plazmatem aktivované vody na půdní mikroorganismy
Lungová, Tereza ; Šimečková,, Jana (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá účinky plazmatem aktivované vody na mikroorganismy nacházející se ve vzorku hnědozemě. Teoretická část je rozdělena do dvou částí. První část se zaměřuje na rozbor půdy a mikroorganismů v ní žijících. Druhá část se zabývá obecnými vlastnostmi plazmatu a vznikem plazmatem aktivované vody. V experimentální části této práce byla plazmatem aktivovaná voda aplikována na výluh půdních mikroorganismů a současně přímo na vybraný vzorek půdy v různých koncentracích. Následně byl pozorován vliv na životaschopnost půdních mikroorganismů. Na základě výsledků z praktické části bylo zjištěno, že plazmatem aktivovaná voda nemá na půdní mikroorganismy výrazně pozitivní ani negativní vliv. Z tohoto důvodu bude nutné se při dalším výzkumu zaměřit na konkrétní typy mikroorganismů.
|
|
|
Čistící účinnosti netradičních filtračních materiálů
Fialová, Tereza ; Hynánková,, Eva (oponent) ; Kriška-Dunajský, Michal (vedoucí práce)
Kořenové čistírny odpadních vod a zemní filtry jsou zařízení, používající pro čištění odpadních vod filtrační materiál, který je ve většině případů tvořen přirozeným říčním štěrkem, hrubým pískem, popřípadě drceným kamenivem. Diplomová práce se zabývá výzkumem čistící účinnosti netradičních filtračních materiálů, resp. testováním zatížením reálnou odpadní vodou ve filtrační koloně, které prokáže jejich možnost použití, jako alternativního média, které zajistí lepší čistící účinek. Pro výzkumné práce byly použity materiály z metalurgického průmyslu: jemná struska a hrubá struska 8-16 mm, dále materiály přírodního charakteru: zeolit, keramzit a materiál z plastu: PUR-pěna. Také byly testované tradiční materiály jemný štěrk a hrubý štěrk, pro srovnání čistících účinností. Materiály byly testovány jak po hydraulické stránce, tak z hlediska čistící účinnosti. Z hydraulických parametrů se jedná o pórovitost a hydraulickou vodivost, dále se stanovovaly nerozpuštěné látky, turbidita a oxidačně-redukční potenciál, jak na přítoku, tak odtoku z filtračních kolon. Akreditovaná laboratoř stanovila dále u přítoku a odtoku z filtračních kolon BSK5, CHSKCr, celkový fosfor, celkový dusík, dusitany, dusičnany, amoniak a rozpuštěný kyslík. Vyhodnocením výsledků z měření se určí, které materiály jsou vhodné pro aplikaci v kořenových čistírnách a zemních filtrech a které ne. Dále byla tato filtrační kolona modelována v programu HYDRUS a výsledek byl srovnán s reálnými výsledky.
|
|
|
Optimalizace metod hodnocení fosfátovacích lázní
Brzuchańská, Anna ; Trčka, Josef (oponent) ; Zmrzlý, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá technologii fosfatizace oceli. V teoretické části jsou nejprve shrnuty poznatky z oboru konvenčního fosfatizačního procesu, kde jsou předloženy i příklady přípravy povrchu oceli před samotným fosfátováním. V následující kapitole je rozvinuta problematika moderní metody fosfatizačního procesu, elektrolytického fosfátování. Tato kapitola pojednává o principech a charakteristice této metody. Následuje shrnutí a srovnání všech ekonomických a ekologických pozitiv elektrolytického fosfátování oproti konvenčním metodám vylučování fosforečnanů. V experimentální části je nejprve uveden popis nynějšího stavu analýzy fosfatizační lázně pro elektrolytické fosfátování ocelového drátu. Cílem experimentální části je nalezení analytické metody proveditelné v provozních podmínkách fosfatizační linky. V další kapitole jsou popsány všechny provedené analytické metody – měření hustoty, indexu lomu, vodivosti, redoxního potenciálu, pH, turbidimetrie a stanovení obsahu síranů, železa a fosforečnanů. Vyvrcholením práce je diskuze všech provedených metod v souvislosti s praktickým využitím v provozních podmínkách fosfatizační linky a konkrétní návrh vybraných analytických metod.
|
host ::
RSS.